Brigáda: nebe nebo peklo?

Brigády ve službách jsou pro mnoho mladých lidí první reálnou pracovní zkušeností. Obsluhování v kavárně, smažení hranolek ve fast foodu nebo třeba hlídání dětí jsou často prvními kroky v pracovním procesu. Výhody jsou nasnadě. Mladý člověk se naučí samostatnosti, nezávislosti, dochvilnosti, získá pocit zodpovědnosti a pochopí, jakou práci dá vydělat i malý finanční obnos. Navíc se vytvářejí i cenné pracovní kontakty, které mohou člověku pomoci při hledání práce v oboru, a pokud se ve svém oboru neuplatní, umí i něco jiného. Mladí lidé sami si pak pochvalují, že je práce naučila respektu k lidem v oboru, a že nyní chápou, jaká dřina je například dělat obsluhu v restauraci, točit pivo na festivalu nebo míchat koktejly v baru. A že se prý díky tomu cítí býti lepšími lidmi.
 
O čem už se tolik nemluví, jsou nevýhody brigád. Ty jsou přitom nemalé. Na prvním místě je to, že zaměstnavatelé si zvykli využívat částečné úvazky i tam, kde dříve najímali lidi na stálý pracovní poměr. Pro mnoho zaměstnanců je tak stále těžší něco sehnat, protože na každé místo se tlačí tři středoškoláci. Brigády jsou ale zrádné i pro mladé lidi samotné. Proč? Protože často vedou k přetížení. Vysoká škola opravdu není legrace, vyžaduje hodně času a energie, a pokud do toho mladý člověk ještě dvacet hodin v týdnu někde pracuje, nezbývá na školu příliš sil. Někteří vzdají brigádu, ale ti, co si tento luxus dovolit nemohou, často místo toho nechají školy.
 
Je tedy důležité si uvědomit, že práce na částečný úvazek by měla sloužit jako přilepšení, ne jako hlavní zdroj příjmů mladého člověka. Pokud někdo chodí uklízet, aby si vydělal na nový počítač nebo na vysněnou dovolenou, tak na tom není nic v nepořádku. Pokud si skoro třicetiletý doktorand musí přivydělávat za barem, aby se vůbec uživil, je asi něco špatně.