Hrozba jménem kůrovec (Ips typographus)

 Na světěžije až šest tisíc druhů tohoto cizopasného hmyzu, které se podle jednotlivých druhů hojně vyskytují v lýku a pletivech stromů, ale třeba i ve stoncích rostlin, nebo dokonce v jejich semenech. S oblibou vyhledávají i dřevokazné houby, které pak svým pohybem po jednotlivých stromech přenášejí na další zdravý porost.

V Čechách je nejznámější lýkožrout smrkový, vyskytující se právě ve smrkových porostech a živící se lýkem, nacházejícím se těsně pod kůrou stromu. Celé tělo tohoto brouka je tvarově uzpůsobeno ke snadnému pohybu ve vyhlodaných chodbičkách lýkové vrstvy stromů, která je pro něj tím nejpříjemnějším a nejbezpečnějším prostředím, chránícím ho před predátory, jako jsou šplhavci, dlouhošíjky , drabčíci, nebo pestrokvečník mravenčí.
Tento necelý centimetr velký brouk má válečkovité tělo opatřené krovkami, pod kterými jsou uschovaná blanitá křídla, potřebná k létání. Přestože tento brouk působí neohrabaným dojmem, je to velmi dobrý letec a v této aktivitě ho můžeme spatřit za teplých letních dnů, kdy se s oblibou rojí. Trup, který nesou krátké nohy, je hnědavého, až černého zabarvení, s kulovitou, vpředu jakoby uťatou hlavou, zakončenou krátkým noscem. Hlavu doplňují dvě složené oči a krátká tykadla.

Silnými kusadly si razí neúnavně cestu vpřed a odpadní drť odhrabuje za sebe. Následně ji vytlačuje vstupním otvorem ven. V chodbičkách se rodí i nová generace. Po oplození do nich samička klade vajíčka, ze kterých se vyvinou dravé larvy, se silnými kusadly. Těmi si pak razí cestu za potravou (pletiva rostlin). Po zakuklení larvy přichází na svět dospělec. Většina druhů kůrovce stihne mít za rok jedno další pokolení, ovšem při mimořádně příznivých klimatických podmínkách se může stát, že se stihne rozmnožit i třikrát. Záleží také na poloze daných oblastí, kde se vyskytuje.