Veslování je jedním z nejstarších sportů

Ačkoliv závody veslařských lodí vypadají docela jednoduše, každý závodník vám potvrdí, že je to pěkná dřina. Při veslování je v záběru každý sval, který se na těle nachází.

Proto je potřeba
1)    Doslova železná disciplína, která v sobě zahrnuje každodenní trénink.
2)    Dobře sestavený jídelníček a žádné zdraví podlamující prohřešky.
3)    Kromě toho je potřeba zvolit tu správnou taktiku.

Dnešní závodníci se shodují na tom, že je nejprve potřeba vyrazit co nejrychleji vpřed, ve střední části zpomalit a pak jet opět naplno. Jak je určitě jasné, dříve se závodilo na dřevěných lodích. Dnes tento materiál vytlačila karbonová vlákna a laminát. Lodě jsou dlouhé a úzké, aby jejich pohyb po vodě byl co nejúčelnější. I vesla jsou vyrobena z karbonového vlákna a kvůli potřebě nízké hmotnosti jsou dutá. Většinou se závodí na vzdálenost dvou kilometrů. Posádky se skládají z jednoho až osmi členů, podle toho, v jaké disciplíně právě soutěží.

Kožené kalhoty jsou už minulostí

Snažení veslařů se ztíženo tím, že sedí zády ke směru jízdy. Přitom se jim nesmí stát, aby vjeli do dráhy soupeře. Pokud se stane nehoda, při které závodník vypadne z lodi, není diskvalifikován, ale může znovu nasednout a pokračovat v závodě. Ztrácí tím jen cenné sekundy. Tento náročný sport je starý snad jako lidstvo samo.

Podle dobových záznamů v tomto sportu vynikal dokonce egyptský faraon Amenhotep II., který žil v patnáctém století před naším letopočtem. Počátky moderního sportovního veslování spadají do století osmnáctého, kdy mezi sebou soupeřili převozníci na anglické řece Temži. A měli to opravdu těžké.
·        Zatímco dnes mají závodníci pojízdné sedátko, které jim usnadňuje pohyb, tehdejší závodníci měli k dispozici kožené kalhoty.
·        Ty si namazali vazelínou a jednoduše klouzali svým pozadím po dřevěném prkně.
·         A to asi mnoho pohodlí nepřinášelo.